První osada vznikla pravděpodobně až v roce 1009, kdy zde horníci začali těžit stříbro a zlato ze svahů kolem Svobody a Rijory. Lze s jistotou říci, že ve 12. století existovala osada pod ochranou pánů ze Silvarova. Některá privilegia udělil tomuto městečku císař Rudolf II. v roce 1546, kdy majitelé hornického panství dávali desátky z císařských lesů. Státní archiv obsahuje privilegia a pečeti z roku 1634. Podle listin z roku 1577 patřila část dolů ve Svobodě a dnešní Bistrici pánům ze Silvarova. Dne 18. října 1580 proměnil císař Rudolf II. Svobodu v kovářské město a zároveň osvobodil akcionáře od placení desátků. Město Svoboda mělo jeden důl v Bistrici a statek čp. 5 včetně polí, za který se platilo čtvrtletně 1 zlatý a 33 krejcarů. Výtěžek z těžby byl ověřen 4. března 1673 zemským inspektorem z Holtburgu a bylo zjištěno, že po roztavení bylo získáno 21 dukátů v ryzosti 23 karátů a 11 grainů. V roce 1681 byla stará šachta znovu vyzděna a nový vchod byl uzavřen. Dne 17. července 1764 byl důl na příkaz knížete Schwarzenberga zkontrolován, vyměřen a zmapován.
Konec 17. a začátek 18. století byl však ve znamení Velké hospodářské krize. Je pravděpodobné, že obec doly udržovala jen proto, aby nepřišla o privilegia hornického města. V roce 1772 byla těžba zcela zastavena, v roce 1781 kníže Schwarzenberg důl uzavřel. Skončila tak těžba zlata v Rýchorech, která se již nikdy neobnovila.
Svoboda měl v roce 1650 mlýnský areál o dvou kolech, solnici, 6 řezníků, pekárnu, obuvníka, kožedělné dílny, lazaret v Janských Lázních (za který se platilo ročně 3 tolary), ale i další řemeslníky, v r. celkem žilo ve městě Human 500 lidí. Za přejezd mostu přes řeku Úpu byl účtován tranzitní poplatek. Od roku 1580 se zde konaly jarmarky dvakrát ročně (první na počest sv. Vavřince a adventní jarmark), od 20. dubna 1827 byly jarmarky povoleny 4x ročně. Od 28. dubna 1653 se také ve středu a v sobotu konaly týdenní jarmarky. Tyto veletrhy byly v roce 1810 zrušeny pro nerentabilnost.
V roce 1587 byla vytyčena hranice a tato zakázka byla umístěna u boháče Georga Hankeho ve Svobodě. Večeřeli u devíti stolů a za patnáct dní utratili 124 tolarů. Bohužel v roce 1599 radnice vyhořela a většina listin byla zničena.
V roce 1584 mělo město již kostel sv. Vojtěcha, který byl pod správou Mladých Buků. V roce 1777 byla zbořena a postavena nová knížetem Josefem Adamem ze Schwarzenbergu a zasvěcena sv. Janu Nepomuckému, současná kostelní věž pochází z roku 1836. V roce 1856 byl chrám vysvěcen jako farní kostel. Kolem chrámu byl hřbitov, který byl v roce 1888 zrušen a založen nový. První škola se objevila kolem roku 1747 a prvním učitelem byl Augustin Rube. Od roku 1899 se ve městě objevila nová škola. První budova špitálu vznikla v roce 1683 a založil ji kníže Schwarzenberg. Na náměstí je pomník tří světců (autor neznámý). Dům č. 107 patřil rodině Etrichů, kteří měli pekařství a jeden z jejich potomků vynalezl (vyrobil) letadlo Holub (Holub), které se později stalo modelem letadel Heinkel. Na tomto domě byla cedule, že zde z 12. na 13. září 1779 přenocoval císař Josef II. V roce 1879 byla otevřena nová turnajová hala (dnes spíše opuštěná budova u silnice do Pece). Město mělo i šibenici, na místě nynější Muchomůrky. Na tomto místě musela být kdysi šibenice.
Za zmínku stojí i železný most přes řeku Úpu, který byl postaven v roce 1894 a stál 12 000 zlatých. S mostem byl instalován vodovod s vynikající vodou z Říhoru a byly instalovány tři hydranty zajišťující tlak 7,5 atmosféry. V roce 1901 darovali bratři Etrichové městu dům čp. 74 (dnes Česká spořitelna) se čtyřmi lesními pozemky s podmínkou, že budou vytvořena 4 místa pro chudé.
Byly zde i dvě papírny, první směrem na Pez – bývalá továrna Piette. Prosperita Prospera Piette de Rivage (1846 – 1928) z Lucemburska souvisí s rodinnou tradicí výroby papíru od poloviny 15. století. Prosper Piette dostával ocenění na světových výstavách a jeho tabákový papír neměl konkurenci. Vyráběl se zde také krepový a uhlový papír. Byl to velký podnikatel a velmi otevřený komunikaci s lidmi a milovník Krkonoš. Postavil školu. Byla otevřena a zahájila činnost 15. září 1880 jako soukromá škola Prospera Piettea. V roce 1882 získala škola povolení stát se všeobecně vzdělávací institucí. 15. září byla otevřena čtvrtá třída a v roce 1885 se stala pátou třídou a začala se hlásit na pozemkovém odboru.
O něco výše byla papírna Eichmann, kde vyráběli bankovní papír, fotografický papír, fotocitlivý papír, papír na děrné štítky a kopírovací papír. Mezi továrnami Piette a Eichmann se nachází pomník povodně, ke které došlo ve dnech 29. až 30. července 1897. Na tomto místě stál dům, který byl zničen při povodni. Obětí se stalo 17 lidí. Po této katastrofě bylo koryto řeky prohloubeno do dnešního stavu. Do konce roku 1901 žilo ve městě 1682 obyvatel.
